Zpět na pejsky
Americký kokršpaněl


Bertík

Narozen 06/1997









alias Bert, Hubert, Hubertus
Bertíka máme už devátým rokem. Někdy nevíme, jestli špatně slyší, nebo dělá, že špatně slyší. Bydlí od malička na dvorku, kde má momentálně společnou obrboudu s Kikinem. Je velmi přátelský, ale co se týče povahy dost nevyzpytatelný. Jednou už se nám stalo, že při žraní zakousnul malé kotě.

Je nepoučitelný u silnice, kdy je schopen vletět pod auto, oklepat se a vletět pod něj znovu. Viděli jsme to na vlastní oči a konstatovali, že Bertíkovi chybí pud sebezáchovy jako mají voříšci. Ti mají alespoň přirozený respekt z aut. Dost jsme přemýšleli o názorech na přešlechtěnost psů a musím v tomto případě souhlasit, že to pozměňuje přirozené chování. Bertíka máme moc rádi, ale až tu s námi nebude, pořídíme si zřejmě místo něj jiné plemeno.

Jako štěně absolvoval 2 operace vnitřních víček (prý na to američtí kokři trpí) a pro pejska žijícího venku je dlouhá hustá srst spíše na obtíž, takže mu děláme pravidelně letní sestřih na ježka. Jinak ale musím říct, že je Bertík výborný hlídač a naučil hlídat i Kikina, za což jsme mu vděční. Nikdy neštěká zbytečně, což oceňujeme.

Co je jeho dobrým zvykem, to je společné zahřívání s kočkami a psy, kteří jsou menší než on. Nechá je sedět na svých zádech, takže se navzájem hřejí a zřejmě jim tato oboustranná spolupráce vyhovuje. Pozorujeme u něj toto chování už několik let.